...a proč to nebyl jen závod, ale cesta, která se vryje pod kůži.
Zrození nápadu
Byl začátek května roku 2025. V práci to drhlo, doma rutina. Seděl jsem v autě na příjezdové cestě, koukal do navigace a napadlo mě:
"Co kdybych letos zažil F1 jinak? Bez hotelů, bez rezervací, bez hlídání času… Prostě s obytnou dodávkou až do Monaka."
O den později jsme už balili: spacáky, vařič, kempingové židle, pár plechovek piva a lístky na kvalifikaci v sobotu. A začal roadtrip, na který nezapomenu.
Cesta jako samostatné dobrodružství
Vyjeli jsme z jižních Čech časně ráno. Slunce vycházelo, rádio hrálo a ten pocit – že nemusíme být nikde včas – byl osvobozující.
Parkování u jezera, vaření těstovin pod širým nebem. K večeru se zvedla mlha a my seděli s hrníčkem čaje a koukali na odrazy světel ve vodě. V tu chvíli jsme pochopili, proč lidi milují vanlife.
Zastávka na pravou italskou kávu, po cestě jsme koupili parmazán a prosciutto. Našli jsme místo u vinohradu, kde jsme přespali. Ráno jsme se probudili do vůně levandule a dál jeli přes Milán a Janov.
V noci jsme zaparkovali vysoko nad mořem. Ráno otevřeš dveře dodávky a před tebou tyrkysová hladina. Vzali jsme deky a šli si lehnout přímo na pláž.
Příjezd do Monaka byl jako teleport. Městské zdi, jachty, lidé v oblecích i šortkách, mix luxusu a šílenství. My – s naší trochu zaprášenou půjčenou obytnou dodávkou – jsme se mezi tím cítili jako rebelové. Ale přesně to jsme chtěli.
Nezaparkuješ tam jen tak, to je jasný. Ale kousek od Monaka (např. Beausoleil nebo La Turbie) se dá najít odlehlejší místo s výhledem – a my ho našli.
Navečer jsme si rozložili kempingové židle, otevřeli víno z Toskánska a sledovali světla Monaka z výšky. Pod námi zněly motory trénujících monopostů. Nahoru k nám doléhalo hučení, jako když se blíží bouřka.
Tohle byl nejlepší hotelový balkon, jaký jsem kdy měl a to bez diskuze! Kdo tohle nezažil, nepochopí.
Půlnoční kafe na benzince ve Francii, kde ti obsluha poví, že Schumacher byl jejich hrdina.
Ledová sprcha z kanystru na parkovišti – bolestivě osvěžující.
Ráno u pečiva s místními důchodci, kteří se přišli podívat na "ty Čechy v dodávce".
Instantní nudle s výhledem na přístav plný superjachty. A přitom... prostě dokonalá večeře.
Atmosféra v ulicích je nepopsatelná. Bouchání motorů, napětí, vůně benzínu, davy nadšenců. A přesto – ten nejlepší moment celého tripu nebyl ve chvíli, kdy projel Verstappen kolem nás.
Bylo to to ráno, kdy jsme seděli na hraně srázu, pili rozvařený čaj z termosky a koukali, jak se Monako probouzí do slunečného dne.
Nikam jsme nepospíchali. Vzali jsme to dál na západ – do Provence. Spali jsme mezi levandulovými poli, koupali se v řece Verdon, grilovali na parkovišti s výhledem do kaňonu.
Tipy, pokud to chceš taky zažít
Nepřeháněj to s plánováním. Krása vanlife je v tom, že můžeš změnit směr kdykoli.
Na F1 se připrav. Najdi si místo, kde můžeš legálně (nebo aspoň rozumně) přespat.
Vem s sebou powerbanky, zásobu vody a trochu víc vína, než si myslíš.
A hlavně – vezmi někoho, kdo ti bude dělat společnost, i když třeba ztratíte signál.
Tak si ji půjč. Klidně od nás. Rezervace naší spací dodávky.
Protože tahle cesta není jen o formuli, ale o tom, co zažiješ mezi startem a cílem. A to si fakt nekoupíš.